Jak se dělí daně z příjmů?

Jak se dělí daně z příjmů?

Daně z příjmů jsou jedním z hlavních zdrojů státního rozpočtu. Reprezentují daň z výdělků, ať už pochází z práce, podnikání, investic nebo jiných zdrojů. Základní rozdělení těchto daní je poměrně jednoduché, ale skrývá za sebou komplexní systém pravidel a výjimek. Daně z příjmů se dělí především na daň z příjmů fyzických osob (DPFO) a daň z příjmů právnických osob (DPPO).

Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) se týká příjmů fyzických osob, tedy jednotlivých občanů. Může zahrnovat příjmy z pracovních poměrů, živnosti, pronájmu nemovitostí, kapitálových výnosů (například z akciového investování) a další. Sazebník DPFO je složitější než u DPPO a zahrnuje progresívní sazby. To znamená, že vyšší příjmy jsou zdaněny vyššími sazbami. Výše zdanitelných příjmů ovlivňují různé slevy a odpočty, stanovené zákonem. Existují i výjimky a osvobození od daně z příjmů, které se vztahují k určitým druhům příjmů nebo kategoriím osob.

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) se týká příjmů firem, společností a jiných právnických subjektů. Mezi příjmy právnických osob patří příjmy z podnikání, investic, prodeje zboží či služeb a podobně. DPPO se vypočítává z čistého zisku právnické osoby a sazby jsou obecně nižší než u DPFO, avšak s řadou specifických pravidel. Znovu platí, že výše zdanitelných příjmů se liší podle druhu a zdroje příjmů a ovlivňují je různé slevy a odpisy. Právnické osoby mají také specifické postupy a lhůty pro odvádění daně.

Důležité je si uvědomit, že daně z příjmů jsou odlišné od majetkových daní. Majetková daň se týká vlastnictví majetku (například nemovitostí, aut nebo cenných papírů) bez ohledu na dosažené příjmy z majetku. Majetková daň je platena pravidelně, ať už je majetek v daném zdaňovacím období zhodnocen nebo ne.

Tento článek shrnuje základní rozdíly mezi oběma typy daní a jejich základní principy. Pro detailní informace o konkrétních sazbách, výjimkách a postupech se doporučuje konzultovat příslušné daňové předpisy a odborníky.