Jak se dělí majetek po smrti?

10 zobrazení

Po smrti manželů se dělí majetek dle pravidel dědického a manželského majetkového práva. Část majetku automaticky připadne vdově nebo vdovci, a to dle zákonů o manželském majetku. Zbytek pak tvoří pozůstalost, na které se dědí dle dědického práva. Dědici jsou typicky děti a vdova nebo vdovec, kteří obvykle získávají svůj podíl na pozůstalosti.

Návrh 0 líbí se

Dědictví a rozdělování majetku po smrti: Více než jen jednoduché dělení

Smrt blízkého člověka je vždy bolestná událost. K těžké ztrátě se však často přidává i složitý proces vypořádání pozůstalosti a dělení majetku. Ačkoliv se zdá, že dědictví je jednoduchá záležitost, realita je často mnohem komplexnější a vyžaduje znalost jak manželského majetkového práva, tak i dědického práva. Tento článek se zaměří na klíčové aspekty dělení majetku po smrti manželů a objasní některé méně známé skutečnosti.

Rozdělení majetku: První krok – oddělení manželského a soukromého majetku

Základním krokem je rozlišení majetku nabytého během manželství a majetku, který patřil jednomu z manželů již před sňatkem. Zde hraje klíčovou roli manželský majetkový režim. Pokud manželé neuzavřeli manželskou smlouvu s jiným režimem, řídí se jejich majetkové vztahy základem zákonné úpravy – společná účetní správa, kde se majetek nabytý během manželství považuje za společný. Po smrti jednoho z manželů náleží vdově/vdovci automaticky polovinu společného jmění. Tato poloviční část není součástí pozůstalosti a dědí se zvlášť. Je důležité si uvědomit, že se jedná o majetek, který manželé společně nabyli během manželství, ne o polovinu celkového majetku.

Pozůstalost a dědické právo: Druhý krok – dělení zbytku majetku

Po odečtení vdovského/vdovského podílu na společném jmění zbývá pozůstalost, o kterou se dědí dle dědického práva. Základními dědici jsou zpravidla děti zůstavitele. Pokud děti nejsou, dědí manžel/manželka. Pokud ani děti, ani manžel/manželka nejsou, dědí rodiče zůstavitele a další příbuzní podle zákona.

Komplikující faktory:

  • Závazky zůstavitele: Pozůstalost je zatížena dluhy zůstavitele. Dědici tak zdědí nejen majetek, ale i závazky. Pokud hodnota pozůstalosti nestačí na úhradu dluhů, dědici mohou být nuceni uhradit zbývající část z vlastních prostředků (až do výše svého dědického podílu).
  • Zastoupení dědiců: Pokud je dědic nezletilý nebo právně neschopný, jeho práva zastupuje zákonný zástupce.
  • Zveřejnění závěti: Existuje-li závěť, řídí se dědění dle jejího obsahu. Závěť musí být platně sepsaná a její autenticita ověřena soudem.
  • Vypořádání mezi dědici: Po určení dědiců a vypořádání dluhů nastává často vypořádání mezi dědici, a to zejména pokud se jedná o nemovitosti nebo jiné složitěji dělitelné majetek. Může to vyústit v dohodu mezi dědici, nebo soudní řízení.

Závěr:

Dědění a rozdělování majetku po smrti je komplexní proces, který vyžaduje pečlivé zvážení mnoha faktorů. Doporučuje se vyhledat pomoc právníka, který pomůže s interpretací právních předpisů a zajistí, aby dědění proběhlo v souladu se zákonem a vůlí zůstavitele. Včasné sepsání závěti pak může výrazně zjednodušit a uspíšit celý proces a minimalizovat případné spory mezi dědici.