Jak vypočítat dovolenou při změně úvazku?

8 zobrazení

Má-li zaměstnanec v roce změnu úvazku, vypočítá se dovolená poměrně. Délka dovolené se stanoví pro každé období s odlišnou pracovní dobou zvlášť a následně se tyto částky sečtou. Výpočet zohledňuje počet odpracovaných dnů v každém období s daným úvazkem.

Návrh 0 líbí se

Dovolená a změna úvazku: Jak na to?

Změna úvazku během roku může být pro zaměstnance i personalisty výzvou, zvláště pokud se jedná o výpočet dovolené. Naštěstí je postup poměrně jasný a logický, i když může vyžadovat drobný matematický výpočet. Základním principem je poměrný výpočet dovolené pro každé období s jiným úvazkem.

Představte si, že pan Novák pracuje na plný úvazek (40 hodin týdně) a má nárok na 25 dní dovolené. V polovině roku si ale sníží úvazek na polovinu (20 hodin týdně). Nelze jednoduše vydělit 25 dní dvěma. Je potřeba postupovat krok za krokem:

1. Určení počtu odpracovaných dní v jednotlivých obdobích:

Nejprve je nutné zjistit, kolik dní pan Novák odpracoval s plným úvazkem a kolik s polovičním. Předpokládejme, že pracoval 6 měsíců na plný úvazek (přibližně 120 pracovních dnů) a 6 měsíců na poloviční (také přibližně 120 pracovních dnů – počet dnů se může lišit dle kalendáře a víkendů).

2. Výpočet dovolené pro každé období:

  • Období 1 (plný úvazek): Pan Novák má nárok na 25 dní dovolené za rok. Pro prvních 6 měsíců mu náleží poměrná část: (120 dnů / 250 dnů) * 25 dnů = 12 dní dovolené. (250 dnů představuje přibližný počet pracovních dnů v roce).

  • Období 2 (poloviční úvazek): Jeho úvazek se snížil na polovinu, takže i nárok na dovolenou se sníží. Pokud je dovolená úměrná pracovní době, pak mu za druhých 6 měsíců náleží polovina z jeho ročního nároku, tedy (120 dnů / 250 dnů) * 12,5 dnů = 6 dní dovolené. (12,5 dnů je polovina z 25 dnů)

3. Součet dovolené z obou období:

Celková dovolená pana Nováka za rok činí součet dovolené z obou období: 12 dní + 6 dní = 18 dní dovolené.

Důležité poznámky:

  • Kolektivní smlouva: Výpočet se může lišit v závislosti na kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech firmy. Vždy je nutné se řídit platnou legislativou a interními směrnicemi.
  • Průměrný počet pracovních dnů: Použitý průměrný počet pracovních dnů (250) je pouze orientační. Přesnější výpočet zohledňuje konkrétní počet pracovních dnů v daném roce a v jednotlivých obdobích.
  • Zaokrouhlování: U zlomků dnů je nutné se řídit interními předpisy firmy ohledně zaokrouhlování.
  • Právní konzultace: V případě složitějších případů nebo nejasností je vždy vhodné vyhledat právní pomoc.

Tento článek poskytuje pouze základní návod. Konkrétní výpočet se může lišit podle specifických podmínek zaměstnání. Je důležité důkladně si prostudovat platnou legislativu a interní předpisy společnosti.