Kdo má povinnost sestavit účetní závěrku?

Kdo má povinnost sestavit účetní závěrku? Není to jen o “povinných” a “dobrovolných”

Účetní závěrka, ať už v jednoduché nebo konsolidované podobě, je klíčovým dokumentem pro sledování a vyhodnocování hospodaření každé účetní jednotky. Zatímco se běžně hovoří o “povinnosti” sestavovat účetní závěrku, je důležité pochopit, že za tímto pojmem se skrývá celá řada nuancí a specifických situací. V tomto článku se zaměříme na to, kdo tuto povinnost má a jaké faktory ji ovlivňují, s důrazem na aspekty, které se často opomíjejí.

Základní kámen: Zákon o účetnictví

Základní pravidla pro sestavování účetní závěrky stanovuje především zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ten určuje, které subjekty jsou považovány za účetní jednotky a tedy podléhají jeho ustanovením. Obecně se jedná o právnické osoby (například společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva, státní podniky, atd.) a fyzické osoby, které vedou účetnictví dobrovolně nebo ze zákona (například podnikatelé s určitým obratem, živnostníci, kteří se rozhodnou vést účetnictví).

Povinnost vs. Dobrovolnost: Složitější, než se zdá

I když platí, že pro většinu právnických osob je vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky povinné, existují výjimky. Malé s.r.o. s nízkým obratem a aktivy mohou splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, nebo dokonce paušální daně, a povinnost vést účetnictví tak nemusí mít. Naopak, i fyzické osoby, které ze zákona účetnictví vést nemusí, se pro něj mohou rozhodnout dobrovolně. Důvodem může být například snaha o transparentnější vedení financí nebo potřeba prokázat bonitu pro získání úvěru.

Klíčová role konsolidace: Ovládající vs. Ovládané osoby

Zatímco běžná účetní závěrka sleduje hospodaření jedné konkrétní účetní jednotky, konsolidovaná účetní závěrka poskytuje ucelený pohled na hospodaření skupiny podniků, které jsou ekonomicky propojeny. Sestavuje ji ovládající osoba, tedy společnost, která má vliv na řízení a finanční politiku jedné nebo více ovládaných osob. Cílem je eliminovat vnitro-skupinové transakce a zobrazit celkový finanční stav a výkonnost celého holdingu.

Specifika konsolidace a audit

Zákon o účetnictví přesně definuje, kdy má ovládající osoba povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Tato povinnost se obvykle aktivuje, když jsou splněny určité limity v souvislosti s celkovými aktivy, obratem a počtem zaměstnanců. Důležité je zmínit, že konsolidovaná účetní závěrka podléhá povinnému auditu. To znamená, že nezávislý auditor prověří správnost a věrohodnost údajů v ní obsažených.

Klíčové aspekty, na které je třeba se zaměřit:

• Společný vliv: Zajímavým aspektem je společný vliv. Pokud dvě nebo více osob vykonávají společný vliv na řízení jiné společnosti, povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku se na ně zpravidla nevztahuje. Místo toho se jejich podíl na hospodaření společně ovládané společnosti promítá do jejich individuálních účetních závěrek.
• Velikost účetní jednotky: Kritéria pro povinnost sestavovat účetní závěrku se liší v závislosti na velikosti účetní jednotky. Malé, střední a velké podniky mají různá kritéria a požadavky.
• Forma účetní závěrky: Zákon rozlišuje mezi zjednodušenou a plnou verzí účetní závěrky. Menší účetní jednotky mohou často využít zjednodušenou formu.

Závěrem

Povinnost sestavit účetní závěrku je komplexní problematika, která závisí na řadě faktorů. Důležité je znát legislativu, posoudit specifickou situaci každé účetní jednotky a případně se poradit s odborníkem. Rozhodně nestačí se spoléhat na jednoduché rozdělení na “povinné” a “dobrovolné”. Pečlivé posouzení všech relevantních aspektů je klíčové pro zajištění správného a transparentního vedení účetnictví.