Kdo podává daňové přiznání za zemřelého?

Kdo a jak podává daňové přiznání za zemřelého? Odpovíme na nejčastější otázky.

Úmrtí blízké osoby je vždy bolestná událost. Kromě emocionální zátěže se s ním bohužel pojí i řada administrativních povinností, mezi které patří i podání daňového přiznání. Často se lidé ptají: Kdo vlastně má za zemřelého daňové přiznání podat? A jaké jsou lhůty? Odpovědi se mohou zdát jednoduché, ale je důležité rozumět detailům, abyste se vyhnuli případným problémům s finančním úřadem.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání za zemřelého primárně leží na správci pozůstalosti. Správce pozůstalosti je osoba, kterou určil soud v rámci dědického řízení. Může jím být dědic, notář nebo jiná osoba pověřená správou majetku zemřelého. Pokud správce pozůstalosti určen nebyl, odpovědnost přechází na dědice, a to v rozsahu jejich dědického podílu. V praxi to znamená, že pokud dědíte např. 20 % z majetku zemřelého, nesete odpovědnost za 20 % dluhů na daních, pokud zemřelý daňové přiznání nepodal.

Za jaké období se přiznání podává?

Daňové přiznání se podává za období od začátku kalendářního roku až do dne úmrtí zemřelého. To znamená, že pokud osoba zemřela například 15. července, přiznání se podává za příjem od 1. ledna do 15. července daného roku.

Kdy je lhůta pro podání daňového přiznání?

Zákon stanoví konečnou lhůtu pro podání daňového přiznání za zemřelého, a to 3 měsíce od data úmrtí. Tato lhůta je velmi důležitá a nedodržení může vést k pokutám.

Co dělat, když nestíháte lhůtu?

I když je lhůta pevně stanovena, zákon umožňuje požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. To je důležité zejména v komplikovaných případech, kdy je například obtížné získat veškeré potřebné podklady pro sestavení daňového přiznání včas. Žádost o prodloužení lhůty by měla být podána s dostatečným předstihem před uplynutím původní lhůty a musí obsahovat důvody, proč není možné daňové přiznání včas podat.

Jaké dokumenty jsou potřebné?

Pro sestavení daňového přiznání za zemřelého budete potřebovat:

• Úmrtní list zemřelé osoby
• Doklad o ustanovení správce pozůstalosti (pokud byl určen)
• Identifikační údaje zemřelého (rodné číslo, DIČ, adresa)
• Veškeré doklady o příjmech zemřelého za dané období (výplatní pásky, potvrzení o zdanitelných příjmech, doklady o příjmech z podnikání, pronájmu apod.)
• Doklady pro uplatnění odpočtů a slev na dani (např. potvrzení o darovaných částkách, hypoteční úvěr, penzijní připojištění apod.)

Na co si dát pozor?

• Pečlivě zkontrolujte všechny údaje v daňovém přiznání. I drobná chyba může vést k problémům.
• V případě nejasností se obraťte na finanční úřad nebo daňového poradce.
• Nezapomeňte na lhůty a včas podávejte žádosti o prodloužení, pokud je to nutné.
• Uvědomte si, že i nedoplatek daně se stává součástí dědictví, a je tedy nutné jej uhradit.

Závěrem:

Podání daňového přiznání za zemřelého je povinnost, kterou byste neměli podceňovat. I když je to v těžké životní situaci nepříjemné, správné a včasné vyřízení této administrativní záležitosti vám ušetří budoucí problémy a komplikace. V případě pochybností se neváhejte obrátit na odborníka.