Kolik dostanu, když marodím?

Když vás skolí nemoc: Kolik peněz dostanete, když jste na neschopence?

Nemoc si nevybírá. Ať už jde o nachlazení, chřipku nebo vážnější zdravotní komplikace, občas zkrátka nejsme schopni pracovat. V takových chvílích přichází na řadu pracovní neschopnost, lidově zvaná “neschopenka” nebo “marodění”. Důležitá otázka, která vás v takové situaci napadne, je: Kolik vlastně dostanu peněz, když marodím?

Změna v pravidlech: Důležitá informace na úvod!

Než se pustíme do výpočtů, je klíčové zmínit, že od 1. ledna 2024 dochází ke změnám v prvních třech dnech neschopnosti. V současnosti zaměstnavatel za tyto dny nehradí nic. Po schválení vládního návrhu by se měl tento stav změnit a zaměstnavatel by měl i za tyto dny vyplácet náhradu mzdy, ale s ohledem na to, že tento článek je psán před tímto datem, se budeme primárně zabývat stávajícími pravidly. Změny v budoucnu doporučujeme ověřit z oficiálních zdrojů, jako je web Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kdo a kolik platí?

Pojďme se podívat, kdo se vlastně podílí na financování vaší neschopnosti:

• Prvních 14 kalendářních dnů: Platí zaměstnavatel.
• Od 15. kalendářního dne: Přebírá štafetu stát, a to prostřednictvím nemocenského pojištění.

Důležité: Způsob výpočtu náhrady mzdy od zaměstnavatele

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Ta se počítá ze zredukovaného průměrného výdělku.

Co to je zredukovaný průměrný výdělek?

Zní to komplikovaně, ale ve skutečnosti jde o upravený váš průměrný hrubý výdělek, ze kterého se odečítají určité částky, aby se zohlednily platné redukční hranice. Tyto hranice se každý rok mění a slouží k tomu, aby se výpočet sjednotil. Pro rok 2023 jsou tyto redukční hranice:

• První redukční hranice: 1 345 Kč
• Druhá redukční hranice: 2 017 Kč
• Třetí redukční hranice: 4 034 Kč

Jak se redukuje?

1. Do první redukční hranice (1 345 Kč) se započítá 90 % průměrného denního výdělku.
2. Z částky mezi první a druhou redukční hranicí (mezi 1 345 Kč a 2 017 Kč) se započítá 60 % průměrného denního výdělku.
3. Z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí (mezi 2 017 Kč a 4 034 Kč) se započítá 30 % průměrného denního výdělku.
4. K částce nad třetí redukční hranici (nad 4 034 Kč) se nezapočítává nic.

Výsledné součty z jednotlivých částí tvoří zredukovaný průměrný denní výdělek.

Kolik nakonec dostanu?

Z výše uvedeného zredukovaného průměrného denního výdělku vám zaměstnavatel vyplácí 60 %. Důležité je, že se počítají pouze odpracované dny a svátky, kdy byste běžně pracovali. Volné dny nebo víkendy se do výpočtu nezahrnují.

Příklad:

Předpokládejme, že váš průměrný denní hrubý výdělek je 2 500 Kč.

1. Do 1 345 Kč se započítá 90 %, tedy 1 210,50 Kč.
2. Z částky mezi 1 345 Kč a 2 017 Kč (672 Kč) se započítá 60 %, tedy 403,20 Kč.
3. Z částky mezi 2 017 Kč a 2 500 Kč (483 Kč) se započítá 30 %, tedy 144,90 Kč.

Zredukovaný průměrný denní výdělek je tedy 1 210,50 Kč + 403,20 Kč + 144,90 Kč = 1 758,60 Kč.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele činí 60 % z této částky, tedy 1 758,60 Kč * 0,6 = 1 055,16 Kč za každý den, kdy byste běžně pracovali.

A co dál? Nemocenské od státu.

Od 15. kalendářního dne nemoci vám začíná vyplácet nemocenské stát. To se opět počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu (podobný princip jako u zaměstnavatele, ale s jinými redukčními hranicemi) a procentuální výše se liší v závislosti na délce trvání neschopnosti. Podrobnosti o výpočtu nemocenského od státu se liší a je dobré je dohledat na stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Závěrem:

Výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti se může na první pohled zdát složitý, ale ve skutečnosti se jedná o standardizovaný postup. Pro přesnější výpočet se doporučuje obrátit na mzdovou účetní ve vaší firmě nebo využít online kalkulačky, které jsou dostupné na internetu (ale vždy si ověřte jejich aktuálnost). A hlavně, dbejte na své zdraví, ať se vám neschopenka vyhýbá obloukem!

#Dávky#Marodní#Nemocenská