Co je důležité při vlastní komunikaci z hlediska mluvčího i adresáta?

Umění komunikace: Tanec mezi mluvčím a adresátem

Komunikace, zdánlivě jednoduchý proces předávání informací, je ve skutečnosti komplexní tanec mezi mluvčím a adresátem. Aby se tento tanec proměnil v harmonickou choreografii, a ne v kakofonii neporozumění, je klíčové uvědomit si, co je pro obě strany zásadní. Nestačí pouze sdělit myšlenku, je nutné ji předat tak, aby byla přijata a správně pochopena.

Z pohledu mluvčího: Architekt sdělení

Mluvčí hraje roli architekta sdělení. Jeho úkolem je navrhnout a postavit most k adresátovi, aby myšlenka mohla bezpečně překročit propast potenciálního neporozumění. Klíčovými prvky úspěchu jsou:

• Jasnost a srozumitelnost: Používejte jazyk, který je adresátovi blízký. Vyvarujte se odborných termínů a složitých konstrukcí, pokud to není nezbytné. Strukturované vyjadřování s jasnou logikou je základ. Představte si, že adresát je cizinec v zemi vašich myšlenek – musíte mu ukázat cestu srozumitelně a bez zbytečných oklik.
• Empatie a ohled: Vžijte se do pozice adresáta. Co už ví? Jaké má zkušenosti? Jaký je jeho kontext? Přizpůsobte své sdělení tak, aby rezonovalo s jeho světem a nebylo vnímáno jako útok, nebo zbytečná komplikace. Mluvte jazykem, kterému rozumí nejen slovníkem, ale i emocionálně.
• Volba správného kódu: Jazyk není jen soubor slov, ale i soubor nonverbálních signálů, tónu hlasu a kontextu. Uvědomte si, jaký formát komunikace je nejvhodnější – osobní rozhovor, e-mail, prezentace? Volte takový, který podpoří efektivní předání sdělení a minimalizuje riziko zkreslení.
• Zpětná vazba: Nečekejte na konec konverzace. Aktivně sledujte reakce adresáta. Jeho neverbální signály (výraz tváře, řeč těla) vám prozradí, zda je vaše sdělení srozumitelné a zda s ním souzní. Buďte připraveni přizpůsobit se a vysvětlit nejasnosti.

Z pohledu adresáta: Zkoumavý badatel

Adresát není pasivní příjemce informací, ale aktivní badatel. Jeho úlohou je prozkoumat doručené sdělení, analyzovat ho a zasadit do svého vlastního kontextu. Aby to mohl udělat úspěšně, potřebuje:

• Aktivní naslouchání: Nejde jen o slyšení slov, ale o snahu pochopit jejich význam. Soustřeďte se na mluvčího, eliminujte rušivé vlivy a snažte se rozklíčovat i neverbální komunikaci. Ptát se na objasnění a shrnovat to, co bylo řečeno, je neocenitelné.
• Otevřenost a vnímavost: Přistupujte k informacím s otevřenou myslí. Pokuste se překonat své předsudky a vnímat sdělení objektivně. I když s mluvčím nesouhlasíte, snažte se pochopit jeho argumenty.
• Kontextuální chápání: Uvědomte si, v jakém kontextu je sdělení předáváno. Jaké jsou vztahy mezi mluvčím a adresátem? Jaké jsou kulturní a sociální normy? Znalost kontextu pomáhá správně interpretovat informace.
• Zpětná vazba: Mluvčí potřebuje vědět, že nasloucháte a rozumíte. Aktivně reagujte, ptejte se, shrnujte a vyjadřujte svůj názor. Vaše zpětná vazba mluvčímu pomůže upřesnit jeho sdělení a zajistit, že bude správně pochopeno.

Společná půda: Jazyk a kontext

Ať už je mluvčí sebelepší a adresát sebesnaživější, bez společného jazyka a pochopení kontextu bude komunikace strastiplná. Jazyk a kontext vytvářejí společnou půdu, na které může tanec komunikace rozkvést. Pokud se mluvčí i adresát budou aktivně snažit o vzájemné porozumění, investují čas do aktivního naslouchání a ujasňování, pak se i složitá komunikace může proměnit v efektivní a obohacující výměnu informací a myšlenek. A to je koneckonců cílem každé dobré komunikace.