Kdy se pozná povaha dítěte?
Temperament dítěte se začíná projevovat už během těhotenství. Některé děti jsou velmi aktivní v bříšku, zatímco jiné jsou klidnější a více odpočívají. Tyto odlišnosti v pohybech a aktivitě mohou naznačovat budoucí charakterové rysy.
Kdy se začíná rýsovat povaha dítěte? Mnohem dříve, než si myslíte!
Povaha, temperament, charakter – ať už to nazýváme jakkoliv, jedná se o unikátní kombinaci vlastností, které formují osobnost dítěte. Kdy se ale tato složitá mozaika začíná skládat? Ačkoliv se naplno projeví až v průběhu života, první náznaky se objevují překvapivě brzy – už v prenatálním období.
Často se mluví o tom, že povahu formuje výchova a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. To je nepochybně pravda, ale zapomíná se na vrozený základ. Stejně jako zdědíme barvu očí, tak se nám předávají i predispozice k určitému chování a reakcím.
Už v lůně matky můžeme pozorovat první vodítka budoucího temperamentu. Zkuste se zamyslet nad tím, jak se vaše dítě chovalo ještě před narozením. Bylo to divoké torpédo, které vám okopávalo žebra a provádělo akrobatické kousky? Nebo spíše klidné a pohodové miminko, které si užívalo spánek a občasné jemné pohyby?
Tyto prenatální aktivity nejsou náhodné. Aktivita v bříšku může naznačovat budoucí energii, temperament a zvědavost dítěte. Naopak klidnější miminko v prenatálním období se může později projevovat jako rozvážnější, trpělivější a možná i introvertedější.
Samozřejmě, nejedná se o stoprocentní diagnózu budoucnosti. Pohyby v bříšku mohou ovlivnit i jiné faktory, jako je strava matky, její emocionální stav nebo prostě jen to, jak moc má dítě místa. Důležité je vnímat to jako první indicii, první nápovědu.
Po narození pak můžeme tyto pozorování porovnat s tím, jak se dítě chová:
- Jak reaguje na nové podněty? Je plačtivé a potřebuje se dlouho adaptovat, nebo je zvědavé a rychle si zvyká?
- Jak spí a jí? Je pravidelné a klidné, nebo má nepředvídatelné návyky?
- Jak se projevuje fyzicky? Je aktivní a pohyblivé, nebo klidnější a opatrnější?
Pozorováním těchto prvních reakcí a chování můžeme začít skládat dohromady obraz o povaze dítěte. A co je nejdůležitější? Přijmout ho takové, jaké je.
Nevychovávejme ho k obrazu svému, ale snažme se rozvíjet jeho silné stránky a pomáhat mu překonávat ty slabší. Protože právě v pochopení a přijetí jedinečnosti každého dítěte spočívá klíč k harmonickému a šťastnému dětství.
Takže až se vás někdo zeptá, kdy se pozná povaha dítěte, odpovězte: “Už dávno, možná dřív, než sis myslel!”
#Dítě A Povaha#Povaha Dítěte#Vývoj DítěteNávrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.