Jak se zjistí žloutenka typu A?

Žloutenka typu A: Od prvních signálů k potvrzení diagnózy

Žloutenka typu A, známá také jako nemoc špinavých rukou, je virové onemocnění jater, které se šíří fekálně-orální cestou. Přestože se obvykle jedná o akutní a poměrně mírné onemocnění, včasná a správná diagnostika je klíčová pro zabránění šíření nákazy a zajištění adekvátní péče. Jak tedy lékaři žloutenku typu A rozpoznají?

První kroky: Pozorování příznaků a anamnéza

Diagnostický proces začíná pečlivým pozorováním příznaků. Typické projevy žloutenky typu A zahrnují:

• Únavu a slabost: Jedná se o jedny z prvních nespecifických příznaků, které mohou být snadno zaměněny za jiné onemocnění.
• Nechutenství a nevolnost: Ztráta chuti k jídlu, doprovázená nevolností, zvracením a bolestmi břicha, jsou časté.
• Tmavou moč a světlejší stolici: Tyto změny v barvě moči a stolice jsou způsobeny zvýšeným vylučováním bilirubinu.
• Zežloutnutí kůže a očí (žloutenka): Tento typický příznak, po kterém je onemocnění pojmenováno, se objevuje s odstupem několika dní od prvních příznaků.
• Svědění kůže: Hromadění bilirubinu v těle může způsobit svědění.

Kromě pozorování příznaků lékař důkladně prozkoumá anamnézu pacienta, tedy jeho zdravotní historii, včetně cestování, stravovacích návyků a kontaktu s osobami, které by mohly být nakažené. Zejména rizikové jsou oblasti s horší hygienou a cestování do exotických zemí.

Potvrzení diagnózy: Krevní testy jsou nezbytné

I když jsou příznaky a anamnéza indikativní, definitivní potvrzení diagnózy žloutenky typu A vyžaduje provedení krevních testů. Tyto testy se zaměřují na:

• Jaterní testy: Měří hladiny jaterních enzymů (ALT, AST) v krvi. U žloutenky typu A dochází k výraznému zvýšení těchto hodnot, což indikuje poškození jaterních buněk.
• Hladinu bilirubinu: Zvýšená hladina bilirubinu v krvi je zodpovědná za zežloutnutí kůže a očí.
• Průkaz protilátek anti-HAV: Jedná se o specifické protilátky proti viru hepatitidy A (HAV). Průkaz protilátek anti-HAV IgM je klíčový pro diagnostiku akutní fáze onemocnění. Tyto protilátky se objevují krátce po infekci a přetrvávají v krvi po dobu několika měsíců. Průkaz protilátek anti-HAV IgG indikuje, že pacient se s virem setkal v minulosti a je vůči němu imunní (ať už proděláním infekce nebo očkováním).

Symptomatická léčba a prevence šíření

Diagnóza žloutenky typu A je tedy komplexní proces, který kombinuje klinické hodnocení a laboratorní testy. Poté, co je diagnóza potvrzena, spočívá léčba především v symptomatické terapii – tedy v ulehčení příznaků a podpoře regenerace jater. Doporučuje se klid na lůžku, dieta s nízkým obsahem tuku (aby se minimalizovala zátěž na játra) a dostatečný příjem tekutin.

Velký důraz je kladen i na prevenci šíření nákazy. Důkladná hygiena rukou, zejména po použití toalety a před jídlem, je klíčová. Vzhledem k tomu, že žloutenka typu A je preventabilní očkováním, doporučuje se očkování osobám s vyšším rizikem nákazy, například cestovatelům do rizikových oblastí a lidem v úzkém kontaktu s infikovanými osobami.

Včasná diagnóza a adekvátní péče jsou základem pro minimalizaci komplikací a úspěšné zotavení ze žloutenky typu A.