Jak velkou spotřebu kyslíku má člověk?

0 zobrazení

Spotřeba kyslíku (VO2) se u dospělých liší podle pohlaví a fyzické kondice. Ženy v průměru spotřebují okolo 35 ml kyslíku za minutu na kilogram tělesné hmotnosti, zatímco u mužů je tato hodnota přibližně 45 ml/min/kg. Tyto hodnoty představují maximální spotřebu a v klidu je spotřeba výrazně nižší.

Návrh 0 líbí se

Kolik kyslíku dýcháme? Odpověď není tak jednoduchá.

Slyšeli jste už o spotřebě kyslíku? Možná ve spojitosti se sportem nebo lékařským vyšetřením. Ale kolik kyslíku vlastně dýcháme každý den a co ovlivňuje tuto hodnotu? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

Zatímco často slyšíme o průměrných hodnotách spotřeby kyslíku (VO2), jako je 35 ml/min/kg u žen a 45 ml/min/kg u mužů, tyto údaje představují maximální aerobní kapacitu, tedy množství kyslíku, které tělo dokáže využít při maximální zátěži. V praxi se naše skutečná spotřeba kyslíku neustále mění v závislosti na řadě faktorů.

V klidu spotřebujeme výrazně méně kyslíku než při sportu. Představte si to jako motor auta na volnoběh oproti jízdě po dálnici. Bazální metabolismus, tedy energie potřebná k udržení základních životních funkcí v klidu, diktuje naši klidovou spotřebu kyslíku. Ta se pohybuje okolo 3,5 ml/min/kg, tedy zhruba desetkrát méně než maximální aerobní kapacita.

Kromě fyzické aktivity ovlivňují spotřebu kyslíku i další faktory, jako je:

  • Věk: S přibývajícím věkem maximální aerobní kapacita klesá.
  • Pohlaví: Muži mají obecně vyšší spotřebu kyslíku než ženy, a to i při zohlednění tělesné hmotnosti. Je to dáno rozdílným složením těla, zejména podílem svalové hmoty.
  • Zdravotní stav: Některá onemocnění, například onemocnění srdce a plic, mohou negativně ovlivnit schopnost těla efektivně využívat kyslík.
  • Tělesná teplota: Vyšší tělesná teplota, například při horečce, zvyšuje metabolismus a tím i spotřebu kyslíku.
  • Stres: I psychický stres může vést ke zvýšené spotřebě kyslíku.
  • Nadmořská výška: Ve vyšších nadmořských výškách je nižší parciální tlak kyslíku, což nutí tělo k adaptaci a zvýšení dechové frekvence.

Přesné určení individuální spotřeby kyslíku v daném okamžiku je poměrně složité a vyžaduje specializované měření, například spiroergometrii. Znalost maximální aerobní kapacity a faktorů, které ovlivňují spotřebu kyslíku, nám však umožňuje lépe porozumět fungování našeho těla a optimalizovat náš životní styl pro dosažení lepšího zdraví a fyzické kondice.