Co je to fázové sloveso?

Fázová slovesa: Malí dirigenti velkých dějů

V češtině existuje skupina sloves, která sice sama o sobě moc neřeknou, ale v kombinaci s plnovýznamovými slovesy hrají klíčovou roli. Říká se jim fázová slovesa a fungují jako jakési malé dirigentské hůlky, které udávají směr a rytmus děje. Nevyjadřují samotnou činnost, ale spíše její umístění v čase – zda se teprve rozbíhá, už nějakou dobu probíhá, nebo se chýlí ke konci.

Představte si například sloveso “psát”. Můžete psát dopis, knihu, nebo třeba jen nákupní seznam. Samotné sloveso “psát” nám ale neříká, v jaké fázi se psaní nachází. A právě tady vstupují na scénu fázová slovesa. Můžete začít psát, pokračovat v psaní, přestat psát, nebo psaní dokončit. Všechna tato slovesa upřesňují, v jaké fázi se proces psaní nachází, aniž by měnila samotnou podstatu činnosti.

Fázová slovesa se často řadí mezi pomocná slovesa, ale jejich funkce je specifičtější. Nevytvářejí složené slovesné tvary jako například “být” a “mít” v dokonavém čase, ale modifikují význam plnovýznamového slovesa tím, že k němu přidávají informaci o fázi děje.

Kromě již zmíněných “začít”, “pokračovat”, “přestat” a “dokončit” patří mezi typická fázová slovesa také:

• ustat: Znamená ukončení probíhajícího děje, často v souvislosti s vnějšími okolnostmi. Například “vítr ustal” nebo “bolest ustala”.
• rozpočít: Vyjadřuje zahájení děje, který má určitou délku trvání. Například “rozpočít knihu”.
• nepřestávat: Zdůrazňuje kontinuitu děje. Například “nepřestávat se učit”.
• jít: (v archaickém významu) Používá se pro vyjádření záměru. Například “jdu spát”.

Použití fázových sloves obohacuje vyjadřování a umožňuje nám přesněji popsat průběh děje. Díky nim můžeme rozlišit mezi tím, zda jsme knihu teprve začali číst, čteme ji už delší dobu, nebo jsme ji právě dočetli. Jsou to nenápadní, ale důležití pomocníci, kteří nám pomáhají precizně a elegantně formulovat naše myšlenky.