Jak se počítají průměry známek?

4 zobrazení

Celkový studijní průměr se vypočítá sečtením všech známek ze všech ročníků a následným dělením celkovým počtem známek. Nevypočítává se jako průměr z jednotlivých ročníkových průměrů, ale přímo z všech známek dohromady. Výsledek představuje vážený průměr, který zohledňuje všechny známky bez ohledu na ročník.

Návrh 0 líbí se

Tajemství celkového studijního průměru: Proč se nejedná o průměr průměrů?

Studijní průměr je pro studenty často klíčovým ukazatelem akademických výsledků. Ovlivňuje totiž možnosti získání stipendií, přijetí na navazující studium nebo dokonce šance na trhu práce. Běžně se setkáváme s průměrem za dané pololetí nebo ročník, ale existuje i celkový studijní průměr, který vypovídá o celkovém studijním úsilí během celého studia. A právě s jeho výpočtem se často pojí nejasnosti.

Představte si, že máte za sebou bakalářské studium a v každém ročníku jste dosáhli určitého průměru známek. Mohlo by se zdát logické, že celkový studijní průměr získáte zprůměrováním těchto ročníkových průměrů. Ale pozor! Takto to nefunguje!

Výpočet celkového studijního průměru je totiž mnohem jednodušší (a možná i překvapivě přímočarý):

  1. Sečtěte všechny známky – ano, opravdu všechny! Ze všech předmětů a všech ročníků.
  2. Spočítejte celkový počet známek.
  3. Vydělte součet známek celkovým počtem známek.

Výsledné číslo je váš celkový studijní průměr. A proč se nejedná o průměr ročníkových průměrů? Odpověď spočívá v váze jednotlivých známek.

Pokud byste vypočítali průměr ročníkových průměrů, ignorovali byste skutečnost, že v některých ročnících jste mohli absolvovat více předmětů než v jiných. Jinými slovy, průměr v ročníku s větším počtem předmětů by měl mít větší váhu při určování celkového průměru. Proto se používá metoda sčítání všech známek dohromady a následného dělení.

Tímto způsobem se každá známka podílí na celkovém průměru rovnoměrně. Nezáleží na tom, v jakém ročníku jste danou známku získali, ani na tom, kolik předmětů jste v daném ročníku absolvovali. Důležité je, že každá známka má stejnou váhu v celkovém výsledku.

Příklad pro lepší pochopení:

Řekněme, že student má tyto známky:

    1. ročník: 1, 2, 1, 3
    1. ročník: 2, 2, 1, 1, 2

Varianta 1: Průměr z průměrů (nesprávný postup)

  • Průměr 1. ročníku: (1+2+1+3)/4 = 1.75
  • Průměr 2. ročníku: (2+2+1+1+2)/5 = 1.6
  • Průměr z průměrů: (1.75 + 1.6) / 2 = 1.675

Varianta 2: Sčítání všech známek a dělení celkovým počtem (správný postup)

  • Součet všech známek: 1+2+1+3+2+2+1+1+2 = 15
  • Celkový počet známek: 9
  • Celkový studijní průměr: 15 / 9 = 1.666… (zaokrouhleno na 1.67)

Jak vidíte, výsledky se mírně liší. Správná metoda dává reálný obraz o studijních výsledcích.

Závěrem:

Při výpočtu celkového studijního průměru zapomeňte na komplikované postupy s průměrováním ročníkových průměrů. Jednoduše sečtěte všechny známky a vydělte je celkovým počtem známek. Tento vážený průměr vám dá nejpřesnější a spravedlivý obrázek o vašem studijním výkonu během celého studia. A pamatujte, každá známka se počítá!