Kolik časů je v angličtině?

Kolik časů má angličtina? Víc než si myslíte!

Otázka počtu časů v angličtině je záludnější, než se zdá. Zatímco jednoduchá odpověď by mohla znít “12”, skutečnost je o něco komplexnější. Záleží totiž na tom, co přesně definujeme jako “čas”.

Základní dělení, které se často uvádí, vychází z kombinace tří časových rovin (přítomnost, minulost, budoucnost) a čtyř aspektů (jednoduchý, průběhový, dokonavý a dokonavě průběhový). To nám dává 12 kombinací, které se tradičně označují jako “časy”:

• Přítomný:
  • Jednoduchý přítomný čas (Present Simple)
  • Průběhový přítomný čas (Present Continuous)
• Minulý:
  • Jednoduchý minulý čas (Past Simple)
  • Průběhový minulý čas (Past Continuous)
  • Předminulý čas (Past Perfect)
  • Předminulý průběhový čas (Past Perfect Continuous)
• Budoucí:
  • Budoucí čas s will (Future Simple)
  • Budoucí průběhový čas (Future Continuous)
  • Budoucí dokonavý čas (Future Perfect)
  • Budoucí dokonavě průběhový čas (Future Perfect Continuous)

Toto schéma ale nezahrnuje všechny způsoby, jakými angličtina vyjadřuje časové vztahy. Existují i další konstrukce, které sice nepatří mezi klasických 12 časů, ale přesto vyjadřují časový rámec:

• Konstrukce going to: Vyjadřuje blízké plány a záměry v budoucnosti.
• Podmínkové věty: Používají různé časové kombinace k vyjádření hypotetických situací v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
• Konstrukce used to: Vyjadřuje opakované děje v minulosti, které už se nedějí.
• Modální slovesa: Slovesa jako can, could, may, might, must, should, would ovlivňují význam slovesa a mohou také vyjadřovat časové nuance.

Proto je přesnější říci, že angličtina má komplexní systém vyjadřování časových vztahů, který využívá kombinaci slovesných tvarů, pomocných sloves a dalších gramatických konstrukcí. Zatímco 12 “časů” poskytuje základní rámec, skutečné bohatství a flexibilita anglického jazyka spočívá v jeho schopnosti vyjádřit širokou škálu časových nuancí. Proto se neomezujte jen na pouhé učení se “12 časů”, ale snažte se pochopit, jak angličtina vyjadřuje čas v kontextu.