Kolik procent lidí má vysokou školu?

Vysokoškolsky vzdělaná Česká republika? Realita za statistikami

Česká republika se hrdě hlásí k tradici vzdělanosti a inovací. Jak ale tato image koresponduje s realitou vysokoškolského vzdělávání? Statistiky ukazují, že obraz vysoce vzdělané společnosti je poněkud zkreslený. Zatímco se často skloňuje vysoká míra gramotnosti a technického vzdělání, podíl populace s vysokoškolským titulem v produktivním věku zaostává za očekáváním, a to i v porovnání s ostatními zeměmi OECD.

Zaměřme se na věkovou skupinu 25–34 let, která představuje jádro aktivní populace. Zde dosahuje vysokoškolského vzdělání méně než polovina jedinců. Konkrétně je to méně než 50%, přičemž ženy s 43% mírně převažují nad muži s 27%. Tento rozdíl poukazuje na existující genderovou nerovnost ve vysokoškolském vzdělávání, jež si zaslouží bližší zkoumání a řešení. Co stojí za tímto znepokojivým faktem?

Jedním z faktorů může být tradiční vnímání některých profesí a kariérních cest. Dlouhodobé stereotypy mohou odrazovat mladé muže od studia na vysokých školách, a to zejména v oborech, které jsou tradičně spojovány spíše se ženami. Dalším faktorem je dostupnost kvalitního vzdělání v různých regionech České republiky. Rozdíly mezi městem a venkovem, a také mezi jednotlivými kraji, mohou hrát významnou roli. Mladí lidé z oblastí s menší dostupností vysokoškolského vzdělávání mohou mít omezené možnosti a volbu studijního oboru.

Dále je nutné vzít v úvahu ekonomické aspekty. Studium na vysoké škole s sebou nese finanční náročnost, která může být pro některé rodiny překážkou. Nedostatek finančních prostředků může vést k tomu, že se talentovaní jedinci vzdávají vysokoškolského studia ve prospěch nástupu do zaměstnání. V tomto kontextu hraje důležitou roli také dostupnost stipendií a finanční podpory pro studenty.

Ačkoliv se počet vysokoškoláků v této věkové skupině v posledních letech mírně zvyšuje, tempo tohoto růstu je příliš pomalé a nestačí k tomu, aby Česká republika dosáhla úrovně vyspělých zemí OECD. Pro zlepšení situace je proto nezbytná komplexní strategie, která bude zahrnovat nejen finanční podporu studentů, ale i změnu přístupu k vzdělávání a odstranění bariér, které brání přístupu k vysokoškolskému studiu pro širokou populaci. Pouze tak může Česká republika naplnit svůj potenciál a stát se skutečně vysoce vzdělanou zemí.