Co se děje s tělem, když člověk nejí?

Hladovění: Tiché ničení těla zevnitř

Nepřijímání potravy, ať už z důvodu nedostatku jídla, poruch příjmu potravy, nebo vědomé volby (např. hladovky), spouští v těle kaskádu komplexních reakcí, které postupně vedou k jeho selhávání. Pochopení těchto procesů je klíčové pro prevenci a léčbu zdravotních komplikací spojených s nedostatečnou výživou.

Zatímco krátkodobé hladovění (např. intermittent fasting) může za určitých okolností a pod dohledem odborníka přinést některé benefity, delší absence příjmu potravy má devastující dopad na organismus.

První fáze: Spoléhání na zásoby. Tělo se nejprve obrací na své snadno dostupné zásoby energie – glukózu uloženou v játrech a svalech. Tato fáze trvá obvykle několik hodin až dní. Jakmile se tyto zásoby vyčerpají, začne tělo spalovat tuky. Tento proces, nazývaný ketóza, poskytuje energii, ale zároveň produkuje ketony, které mohou v nadměrném množství způsobit acidózu – nebezpečné okyselení organismu.

Druhá fáze: Kanibalismus vlastních tkání. Po vyčerpání tukových zásob se tělo v zoufalé snaze o přežití začne “požírat” samo sebe – rozkládá svalovou hmotu, včetně srdečního svalu, aby získalo energii. To vede k dramatickému úbytku hmotnosti, slabosti a zhoršení celkové fyzické kondice.

Třetí fáze: Selhávání orgánů. Dlouhodobý nedostatek živin a energie má fatální dopad na fungování orgánů. Imunitní systém slábne, zvyšuje se riziko infekcí. Játra a ledviny, klíčové pro detoxikaci organismu, přestávají správně fungovat. Srdeční rytmus se stává nepravidelným, krevní tlak klesá. Mozek, závislý na stálém přísunu glukózy, trpí nedostatkem energie, což se projevuje zmateností, halucinacemi a ztrátou vědomí.

Čtvrtá fáze: Smrt. Konečným důsledkem dlouhodobého hladovění je smrt, obvykle způsobená selháním srdce, ledvin nebo infekcí. Délka přežití bez jídla se liší v závislosti na individuálních faktorech, jako je věk, pohlaví, tělesná konstituce, zdravotní stav a okolní prostředí. Obecně se uvádí, že člověk bez příjmu potravy přežije tři týdny až dva měsíce.

Je důležité si uvědomit, že hladovění má nejen fyzické, ale i závažné psychické dopady, včetně deprese, úzkosti a poruch vnímání. Pokud se u vás nebo u někoho z vašeho okolí objeví příznaky poruchy příjmu potravy, je nezbytné vyhledat odbornou pomoc.