Co se děje s tělem, když málo jíme?

Hladovění: Tichý boj o přežití

Hladovění, stav, kdy tělo nedostává dostatek energie a živin, je pro něj extrémní zátěží. Jeho vliv na fungování organismu je komplexní a zdaleka neomezuje se na pouhý úbytek váhy. Způsobuje hluboké změny na buněčné úrovni, které se projevují na všech orgánech a systémech.

První fáze hladovění se vyznačuje poklesem hladiny glukózy v krvi. Tělo začíná mobilizovat své zásoby energie – glykogen, který se ukládá v játrech a svalech. Tato fáze je relativně krátká, trvá zhruba 12-24 hodin.

Další fáze nastává, když se zásoby glykogenu vyčerpají. Tělo se proto obrací na rozklad tuků, které se ukládají v tukové tkáni. V tomto procesu se uvolňuje ketonová tělíska, která slouží jako alternativní zdroj energie pro mozek a svaly. Ztráta tuků vede k úbytku hmotnosti a oslabení, avšak tělo se dokáže poměrně dlouho udržet v tomto režimu.

V třetí fázi se tělo, zbavené glykogenu a tuků, obrací na svalovou tkáň jako zdroj energie. To má za následek ztrátu svalové hmoty, oslabení, únavu a snížení imunity. V této fázi se tělo dostává do velmi křehkého stavu a je náchylné k infekcím a dalším zdravotním komplikacím.

Doba přežití bez potravy se liší v závislosti na mnoha faktorech, jako je věk, pohlaví, zdravotní stav a úroveň aktivity. V průměru se pohybuje od několika týdnů až po několik desítek dnů. Dlouhodobé hladovění vede k selhání orgánů a nakonec k úhynu.

Hladovění je extrémní stav, který má závažné dopady na zdraví. Pokud se nacházíte v situaci, kdy nemůžete jíst, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Důležité je si uvědomit, že zdravé stravování je základem pro fungování organismu a pro zachování zdraví.