Jak dlouho je normální mít průjem?

Průjem: Kdy je ještě “normální” a kdy už je čas vyhledat lékaře?

Průjem, charakterizovaný řídkou nebo vodnatou stolicí, je nepříjemný stav, který si občas prožije téměř každý. Často je doprovázený křečemi v břiše, nadýmáním a nevolností. Ale jak dlouho trvající průjem je ještě považován za “normální” reakci organismu a kdy už byste měli zpozornět a vyhledat odbornou pomoc?

Akutní průjem: Běžný problém s krátkodobým řešením

Většina případů průjmu spadá do kategorie akutního průjmu. To znamená, že trvá maximálně několik dní, obvykle méně než dva týdny. Nejčastější příčinou akutního průjmu je virová nebo bakteriální infekce, otrava jídlem, stres, nebo změna ve stravě. V takových případech si tělo obvykle dokáže poradit samo. Důležité je dodržovat pitný režim, abyste se vyhnuli dehydrataci, a jíst lehce stravitelná jídla. Volně prodejné léky proti průjmu mohou symptomaticky ulevit, ale neřeší samotnou příčinu.

Chronický průjem: Když nepříjemnost přetrvává

Pokud však průjem trvá déle než dva týdny, hovoříme o chronickém průjmu. V takovém případě se již nejedná o pouhou krátkodobou reakci organismu, ale o potenciální symptom závažnějšího problému. Dlouhotrvající průjem může signalizovat celou řadu onemocnění, například:

• Zánětlivé onemocnění střev (IBD): Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Funkční porucha trávicího systému
• Intolerance potravin: Laktózová intolerance nebo celiakie
• Infekce parazity nebo bakteriemi: Například Giardia nebo Clostridium difficile
• Nádorová onemocnění trávicího traktu
• Vedlejší účinky některých léků

Kdy vyhledat lékaře? Bez ohledu na délku trvání průjmu, vyhledejte lékařskou pomoc v následujících případech:

• Krev ve stolici: Signalizuje poškození trávicího traktu.
• Silné bolesti břicha: Mohou naznačovat vážnější problém.
• Vysoká horečka: Naznačuje infekci.
• Závažná dehydratace: Sucho v ústech, tmavá moč, závratě, slabost.
• Průjem u dětí a starších osob: Zvláště u těchto skupin je dehydratace závažnější riziko.
• Pokud máte oslabený imunitní systém: Například v důsledku léčby rakoviny nebo HIV.
• Pokud se příznaky zhoršují i přes domácí léčbu.

Diagnostika a léčba chronického průjmu

Diagnostika chronického průjmu je složitější a zahrnuje podrobnou anamnézu, fyzikální vyšetření, krevní testy, vyšetření stolice a někdy i endoskopické vyšetření (kolonoskopie nebo gastroskopie). Léčba se zaměřuje na odstranění příčiny průjmu. V závislosti na diagnóze může zahrnovat změnu stravy, užívání antibiotik, antiparazitik, protizánětlivých léků nebo i chirurgický zákrok.

Závěrem:

Průjem trvající několik dní je běžnou nepříjemností, která obvykle odezní sama. Pokud však průjem přetrvává déle než dva týdny, stává se chronickým a vyžaduje konzultaci s lékařem. Včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí tohoto problému a zlepšení kvality života. Neignorujte varovné signály a vyhledejte odbornou pomoc, pokud máte obavy.