Odkud se dováží hovězí maso?

Hovězí na talíři: Od českých pastvin k zahraničním jatkám a zpět?

Hovězí maso je součástí české kuchyně po staletí. Ale odkud se vlastně bere hovězí, které si dáváme na talíř? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zatímco si mnoho lidí představí spokojeně se pasoucí krávy na českých loukách, realita je složitější a propletená mezinárodními obchodními vztahy.

Ano, značná část hovězího masa spotřebovaného v Česku pochází z tuzemských chovů. České farmy dodávají telata a skot do jatek, ať už přímo v České republice, nebo i v zahraničí. Tato skutečnost se však často zamlčuje v marketingových strategiích, které se zaměřují na “český původ”. Konkrétně se mýtus o čistě českém původu rozplývá v momentě, kdy se zvíře poráží mimo naše hranice.

Hlavními dodavateli hovězího masa do České republiky jsou, jak správně uvádí Jan Katina, šéf Českého svazu zpracovatelů masa, sousední země – Rakousko a Německo. Důvodem není nutně nižší cena, ale spíše efektivnější systém porážek a zpracování. Německé a rakouské jatky často disponují modernějšími technologiemi a vyšší kapacitou, což jim umožňuje zpracovat větší množství masa za kratší dobu a s nižšími náklady na jednotku. To se pak odráží i v ceně konečného produktu. Takže se může stát, že maso z českých krav projde finální fází zpracování v Německu, a teprve poté se vrací na český trh.

Důležitým faktorem je také rozdělení trhu. Menší jatky v Česku se často specializují na konkrétní segmenty trhu, zatímco větší zahraniční jatkám umožňuje jejich větší kapacita efektivnější zpracování většího objemu masa, a tím pádem i nižší náklady na kus. To následně ovlivňuje i konkurenceschopnost českých jatek na trhu.

Závěr je tedy takový, že cesta hovězího masa od farmy k talíři je často mezinárodní. Zatímco samotná zvířata se mohou narodit a vyrůstat v Česku, finální zpracování a porážka se může odehrávat v zahraničí. Je proto důležité, aby se spotřebitelé v budoucnu mohli lépe orientovat v označování masa a měli transparentnější informace o jeho původu, nejen o místě chovu, ale i o místě porážky a zpracování. Pouze tak se můžeme efektivně rozhodovat a podporovat lokální producenty, kteří se snaží v modernizaci a efektivitě držet krok se svými zahraničními konkurenty.