Jaká barva vznikne smícháním všech barev?

Tajemství smíšených barev: Od bílého světla k hnědému tichu

Otázka, jaká barva vznikne smícháním všech barev, se zdá na první pohled jednoduchá. Odpověď však závisí na tom, co přesně máme na mysli pod pojmem „barva. Rozlišujeme totiž světlo a pigmenty – a jejich chování při mísení je diametrálně odlišné.

Když smícháme všechny barvy světla, výsledek je jednoznačný a překvapivě jednoduchý: získáme bílou. To je princip, na kterém je založeno fungování televizních obrazovek, počítačových monitorů a projektorů. Tyto zařízení používají systém RGB (červená, zelená, modrá), kde smísením těchto tří základních barev v maximální intenzitě vzniká bílá. Je to proto, že bílé světlo obsahuje všechny vlnové délky viditelného spektra. Smícháním všech barev světla tak vlastně rekonstruujeme toto úplné spektrum.

Situace se ale dramaticky mění, když se zaměříme na mísení pigmentů, tedy barev, které se nacházejí v barvách, které používáme v malířství, tisku nebo při běžném použití. Zde se nejedná o aditivní, ale o subtraktivní mísení. Pigmenty neprodukují světlo, ale naopak ho absorbují. Každý pigment absorbuje některé vlnové délky a odráží jiné, čímž vytváří vnímání barvy.

Teoreticky, pokud bychom smíchali všechny pigmenty, měli bychom získat černou. Černá totiž reprezentuje absenci světla, tedy stav, kdy je veškeré světlo absorbováno. V praxi se však tak dokonale čisté pigmenty, které by absorbovaly veškeré světlo, nevyrábí. Většina pigmentů absorbuje světlo jen částečně, a proto je výsledkem smíchání všech dostupných pigmentů spíše tmavě hnědá nebo šedá. Tato skutečnost je důsledkem nečistot v pigmentech, které odrážejí malé množství světla v různých částech spektra.

Rozdíl mezi aditivním mísením světla a subtraktivním mísením pigmentů je klíčový k pochopení barevného vnímání. Je to fascinující ukázka toho, jak se fyzikální vlastnosti světla projevují v našem subjektivním vnímání barev a jak komplexní procesy se skrývají za zdánlivě jednoduchou otázkou smísení všech barev. Zatímco světlo nám nabízí čistou bílou, pigmenty nám připomínají omezení materiálního světa a nedokonalost lidského snažení o dokonalou černou. Výsledkem je hnědá nebo šedá – symbolické ticho po bouři barev.