Co dělat při přehřátí?

Přehřátí: Jak správně reagovat a poskytnout první pomoc

Letní vedra představují riziko pro každého z nás, ať už se jedná o aktivní sportovce, seniory, nebo malé děti. Přehřátí organismu, ať už v podobě úpalu nebo úžehu, je závažný stav vyžadující okamžitou pomoc. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy spočívá v tom, že úpal je způsoben přímým působením slunce na hlavu, zatímco úžeh je důsledkem celkového přehřátí těla. Obě situace však vyžadují rychlý a správný postup.

První fáze: Rozpoznání příznaků

Přehřátí se projevuje celou řadou symptomů, které se mohou lišit v intenzitě a projevu. Mezi nejčastější patří:

• Silné pocení (úpal) / suchá kůže (úžeh): Pozorujte kůži postiženého. U úpalu bude zpocená, zatímco u úžehu se kůže může jevit suchá a horká.
• Bolest hlavy: Intenzivní bolest hlavy je jedním z prvních varovných signálů.
• Nevolnost a zvracení: Trávicí potíže jsou častým doprovodným jevem přehřátí.
• Závrať a slabost: Postižený se může cítit slabý, omdlévat a mít problémy s koordinací pohybů.
• Zrychlený puls a dýchání: Tělo se snaží kompenzovat zvýšenou teplotu.
• Zmatenost a dezorientace: V závažnějších případech se může objevit ztráta orientace v čase a prostoru.
• Křeče v končetinách: Svalové křeče jsou typickým projevem dehydratace, která často doprovází přehřátí.
• Vysoká tělesná teplota: Měření teploty je klíčové pro posouzení závažnosti stavu. Teplota nad 39 °C vyžaduje okamžitou pomoc.

Druhá fáze: Poskytnutí první pomoci

Okamžitá pomoc je při přehřátí klíčová. Postupujte podle těchto kroků:

1. Přesuňte postiženého do stínu nebo chladné místnosti: Zbavte ho přímého slunečního záření a zajistěte mu chladné prostředí.
2. Zajistěte proudění vzduchu: Větrejte místnost nebo použijte větráky.
3. Ochlazujte tělo: Při úpalu aplikujte studené obklady na hlavu, krk a spánky. Při úžehu je důležité postupně ochlazovat celé tělo chladnými zábaly (ne ledovou vodou!), mokrou plachtou nebo sprchou vlažnou vodou. Vyhněte se rychlému a drastickému ochlazování, které by mohlo vést k šoku.
4. Hydratace: Nabídněte postiženému k pití vodu, případně iontové nápoje, které doplní ztracené minerály. Vyhýbejte se alkoholu a sladkým nápojům.
5. Pozorujte stav postiženého: Sledujte jeho dech, puls a tělesnou teplotu. Pokud se stav zhoršuje, okamžitě volejte záchrannou službu (155).
6. Zvedněte nohy: Lehce zvednuté nohy pomáhají zlepšit krevní oběh.
7. Uvolněte oblečení: Postižený by měl mít volné a prodyšné oblečení.

Třetí fáze: Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Okamžitě volejte záchrannou službu, pokud:

• se stav postiženého zhoršuje,
• má vysokou horečku (nad 40°C),
• ztrácí vědomí,
• má křeče,
• má problémy s dýcháním,
• je dehydratovaný,
• příznaky přetrvávají i po poskytnutí první pomoci.

Prevence je vždy lepší než léčba. Dodržujte pitný režim, vyhýbejte se přímému slunci v nejteplejších hodinách dne, noste pokrývku hlavy a lehké, vzdušné oblečení. V horkých dnech omezujte fyzickou aktivitu a věnujte pozornost rizikovým skupinám, jako jsou děti a senioři.