Co se děje v těle při depresi?

Deprese: Nejen v hlavě, ale i v těle – složitá symfonie biologických změn

Deprese není pouhý “špatný den” nebo dočasný smutek. Je to komplexní duševní porucha, která se projevuje nejen v myšlenkách a emocích, ale i v samotném fungování těla. Hluboký smutek a beznaděj, ztráta motivace a radosti, únava a potíže se soustředěním jsou jen vrcholkem ledovce. Co se vlastně v organismu děje, když se rozvine deprese?

Neurochemie v nerovnováze: Hormonální tanec mimo rytmus

Klíčovou roli hraje neurochemie mozku. Během deprese dochází k nerovnováze neurotransmiterů, tedy látek přenášejících signály mezi nervovými buňkami. Především se jedná o:

• Serotonin: Spojován s regulací nálady, spánku, chuti k jídlu a sociálního chování. Nízké hladiny serotoninu jsou často spojovány s pocity smutku, úzkosti a podrážděnosti.
• Noradrenalin: Ovlivňuje pozornost, motivaci a reakci na stres. Jeho nedostatek může vést k únavě, apatii a problémům se soustředěním.
• Dopamin: Důležitý pro pocity odměny a potěšení. Snížená aktivita dopaminergních drah se projevuje ztrátou zájmu o dříve oblíbené aktivity (anhedonie).

Tento nerovnovážný “tanec” neurotransmiterů neprobíhá izolovaně. Je úzce spojen s hormonálními změnami v těle. Především se jedná o:

• Kortizol: Stresový hormon, jehož hladina je u lidí s depresí často chronicky zvýšená. Dlouhodobě zvýšený kortizol může poškozovat mozkové buňky, zejména v oblasti hipokampu, který hraje klíčovou roli v paměti a učení.
• Melatonin: Hormon regulující spánek. Deprese často narušuje produkci melatoninu, což vede k nespavosti nebo naopak nadměrné spavosti.

Zánět: Tichý spouštěč deprese

Stále více studií poukazuje na souvislost mezi depresí a chronickým zánětem v těle. Zvýšená hladina zánětlivých markerů, jako jsou cytokiny, může ovlivňovat funkci mozku a přispívat k rozvoji depresivních symptomů. Existují hypotézy, že zánět může narušovat transport neurotransmiterů nebo dokonce poškozovat nervové buňky.

Mozek ve změnách: Strukturální a funkční vliv deprese

Deprese má vliv i na samotnou strukturu a funkci mozku. Skenování mozku u lidí s depresí často odhaluje:

• Snížený objem hipokampu: Jak již bylo zmíněno, chronický stres a zvýšený kortizol mohou poškozovat hipokampus.
• Změny v prefrontální kůře: Tato oblast mozku je zodpovědná za rozhodování, plánování a regulaci emocí. Deprese může narušit její funkci a vést k problémům s koncentrací a rozhodováním.
• Zvýšená aktivita amygdaly: Amygdala je centrum strachu a úzkosti. U lidí s depresí je často hyperaktivní, což přispívá k pocitům úzkosti a podrážděnosti.

Fyzické symptomy: Tělo mluví za duši

Deprese se neprojevuje jen v psychické rovině. Často se manifestuje i fyzickými symptomy, které mohou být velmi nepříjemné a komplikovat každodenní život. Mezi ně patří:

• Poruchy spánku: Nespavost, nadměrná spavost, narušený spánkový cyklus.
• Změny v chuti k jídlu a hmotnosti: Ztráta chuti k jídlu a hubnutí, nebo naopak přejídání a přibírání na váze.
• Únava a vyčerpání: Chronická únava, nedostatek energie i po dostatečném odpočinku.
• Bolesti: Bolesti hlavy, svalů, kloubů, žaludeční problémy.
• Trávicí potíže: Zácpa, průjem, nadýmání.

Závěrem: Komplexní problém vyžaduje komplexní řešení

Deprese je složitá porucha, která ovlivňuje celý organismus – od neurochemie mozku až po fungování jednotlivých orgánů. Pochopení biologických mechanismů, které se na vzniku a rozvoji deprese podílejí, je klíčové pro efektivní léčbu. Ta by měla být komplexní a zahrnovat jak psychoterapii, tak farmakologickou léčbu, případně i další metody, jako je změna životního stylu, úprava stravy a pravidelný pohyb. Pokud máte podezření na depresi, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Je důležité si uvědomit, že se jedná o vážný stav, který lze léčit a překonat.