Co se stane, když budu jíst málo kalorií?

Co se stane, když budu jíst málo kalorií?

Omezování kalorického příjmu, ať už s cílem hubnutí nebo z jiných důvodů, může vést k řadě nežádoucích fyziologických a psychologických reakcí. Tělo, primárně zaměřené na přežití a udržení homeostázy, reaguje na nedostatek energie specifickými mechanismy, které mohou vést k nechtěným následkům.

Jedním z klíčových faktorů je pokles hladiny leptinu a růst hladiny ghrelínu. Leptin je hormon, který signalizuje mozku, že máme dostatek energie a potřeba jíst je snížena. Když jíme méně kalorií, hladina leptinu klesá, a s ní i pocit sytosti. Naopak, ghrelín je “hormon hladu”, a s nedostatkem energie jeho hladina stoupá, což vede k přetrvávající a intenzivnější pocitu hladu.

Důležitým faktorem je rovněž stresová reakce. Nedostatek energie aktivuje v těle systém pro reakci na stres, čímž se zvyšuje hladina kortizolu. Kortizol, hormon stresu, dále podporuje chutě k jídlu, zejména na potraviny bohaté na cukry a tuky. Tělo si tak snaží kompenzovat nedostatek energie a “nakopnout” tělo na co nejefektivnější vyrovnání energetického deficitu.

Výsledkem je spirála – pocit hladu se zesiluje, touha po energeticky bohatém jídle roste a může se stát obtížné dodržovat stanovené kalorické omezení. To může vést k tzv. “yo-yo efektu”, kdy se po období redukce váhy s omezeným kalorickým příjmem váha vrátí s ještě větším nárůstem. Dlouhodobé nízkokalorické diety tak mohou vést k poruchám příjmu potravy a dalším zdravotním problémům.

Nejen o hubnutí: Důležité je uvědomit si, že tento mechanismus platí i pro situace, kdy není záměrem hubnutí. Pokud systém trvale pociťuje nedostatek energie, tělo se adaptuje nebezpečným způsobem.

Důležité upozornění: Tento článek popisuje běžné fyziologické reakce na omezený kalorický příjem. Pokud se u vás objeví problémy s příjmem potravy, poruchy chuti k jídlu nebo jiné zdravotní obtíže spojené s jídlem, je nezbytné obrátit se na lékaře nebo nutričního specialistu.