Kdy mám jet na pohotovost?

Kdy je čas na pohotovost? Rozhodujte se s rozvahou

Pohotovostní oddělení nemocnic jsou klíčová pro poskytování okamžité péče v situacích, kdy jde o život, zdraví a čas. Je ale důležité rozlišovat mezi skutečnou urgentní situací a zdravotním problémem, který může počkat na běžnou ordinační dobu vašeho praktického lékaře nebo specializované ambulance. Správné rozhodnutí, zda vyhledat pohotovost, může ulevit přetíženým zdravotníkům a zajistit, že se dostane okamžité pomoci těm, kteří ji skutečně potřebují.

Kdy bez váhání volat 155 nebo se vydat na pohotovost:

Při jakémkoliv náhlém a dramatickém zhoršení zdravotního stavu, které ohrožuje život nebo může mít trvalé následky, neváhejte a kontaktujte záchrannou službu (155) nebo se rovnou vydejte na pohotovost. Mezi takové situace patří:

• Bolesti na hrudi: Intenzivní a náhlá bolest na hrudi, zejména pokud je doprovázena dušností, pocením, nevolností nebo bolestí vystřelující do ramene, čelisti či zad, může signalizovat infarkt myokardu.
• Dušnost: Silná dušnost, pocit nedostatku vzduchu, lapání po dechu, zvláště pokud se objeví náhle a bez zjevné příčiny, vyžaduje okamžitou pozornost.
• Bezvědomí: Ztráta vědomí, ať už krátkodobá nebo trvalá, je vždy alarmující a vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
• Rozsáhlé krvácení: Nezastavitelné krvácení, ať už vnitřní nebo vnější, je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitý zásah.
• Závažné úrazy: Úrazy hlavy, páteře, zlomeniny, otevřené rány s hlubokým poraněním tkání – to vše jsou stavy, které vyžadují urgentní ošetření.
• Neurologické potíže: Náhlá slabost nebo ochrnutí končetin, porucha řeči (nezřetelná řeč, neschopnost porozumět), ztráta zraku, dvojité vidění nebo prudká bolest hlavy, která je doprovázena zvracením, mohou signalizovat cévní mozkovou příhodu (mrtvici). Čas hraje v tomto případě klíčovou roli pro minimalizaci trvalých následků.
• Prudké zhoršení chronických onemocnění: Náhlé a dramatické zhoršení chronických onemocnění, jako je astma, cukrovka nebo srdeční selhání, vyžaduje okamžitou lékařskou intervenci. Například silný astmatický záchvat, který nereaguje na běžnou léčbu.
• Závažné alergické reakce: Anafylaktický šok, který se projevuje otokem dýchacích cest, dušností, kopřivkou a poklesem krevního tlaku, je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou aplikaci adrenalinu a vyhledání lékařské pomoci.
• Otravy: Podezření na otravu léky, chemikáliemi nebo houbami vyžaduje okamžitou konzultaci s Toxikologickým informačním střediskem a případně vyhledání lékařské pomoci.

Kdy je pohotovost zbytečná a můžete se obrátit na jinou pomoc:

Pohotovost NENÍ určena pro řešení běžných zdravotních problémů, které nejsou život ohrožující a mohou počkat na ordinační dobu vašeho lékaře. Mezi tyto situace patří:

• Běžná nachlazení a chřipky s mírnými příznaky (kašel, rýma, bolest v krku).
• Mírná bolest hlavy.
• Bolest zad bez neurologických potíží.
• Drobné odřeniny a rány.
• Kožní vyrážky bez známek závažné alergické reakce.
• Předepisování receptů na chronické léky.
• Žádosti o potvrzení pro zaměstnavatele.

V těchto případech se obraťte na svého praktického lékaře, lékařskou pohotovostní službu (LPS) nebo v případě potřeby na specializovanou ambulanci.

Rozhodujte se s rozvahou a dbejte na prevenci:

Pamatujte, že pohotovostní oddělení jsou primárně určena pro pacienty s akutními a život ohrožujícími stavy. Respektujte práci zdravotníků a nezneužívejte pohotovost pro řešení problémů, které mohou počkat. Pečujte o své zdraví a dbejte na prevenci, abyste minimalizovali riziko vzniku vážných zdravotních komplikací. V případě pochybností se raději poraďte s lékařem telefonicky.