Ve které země se jezdí vlevo?

3 zobrazení

Levostranný provoz dnes najdeme v 76 zemích a teritoriích, zatímco v 163 státech se jezdí vpravo. Historicky byla pravidla v některých zemích, jako v Kanadě a Číně, nejednotná a v různých oblastech platila odlišná uspořádání silničního provozu.

Návrh 0 líbí se

Levá strana silnice: Zvyk, historie a geografie

Otázka, ve kterých zemích se jezdí vlevo, na první pohled vypadá jednoduše. Stačí si říci “v těch, kde se jezdí vlevo”. Realita je však mnohem bohatší a zahrnuje komplexní směsici historických náhod, praktických důvodů, a dokonce i politických vlivů. Dnes, zatímco drtivá většina světa (163 zemí a teritorií) preferuje pravostranný provoz, levostranný systém stále přežívá v 76 zemích a teritoriích, a to s nečekaně různorodým geografickým rozložením.

Tento “ostrov” levostranného provozu se neomezuje pouze na jedno geografické pásmo. Najdeme ho v Británii a jejích bývalých koloniích (např. Austrálie, Indie, Nový Zéland), ale také v některých státech Karibiku, Afriky, a dokonce i v Oceánii. Tato rozmanitá distribuce jasně ukazuje, že pouhé geografické sousedství není určujícím faktorem.

Historické kořeny levostranného provozu jsou sporné a dodnes neexistuje jednoznačné vysvětlení. Někteří historikové poukazují na to, že v dobách, kdy se většina lidí pohybovala pěšky nebo na koních, bylo výhodnější držet se vlevo, aby se při potkávání vyhnuli srážce s mečem nebo jinou zbraní nesenou na pravé straně těla. Jiní argumentují, že rozmach vozidel tažených koňmi vedl k preferenci levé strany, aby se kočí mohli lépe ovládat koně a zároveň sledovat cestu.

Důležité je zmínit, že v mnoha zemích, včetně Kanady a Číny, neexistovala jednotná pravidla po dlouhá období. V různých provinciích a regionech se jezdilo na rozdílných stranách silnice a přechod na jednotný systém byl proces dlouhý a bolestivý, často probíhající v několika fázích. To podtrhuje náhodnost a historickou podmíněnost zavedení konkrétního systému silničního provozu.

Přechod z levostranného provozu na pravostranný, a naopak, je drahý a logicky velmi komplikovaný. Vyžaduje nejen změnu dopravního značení a infrastruktury, ale také rozsáhlou informační kampaň pro řidiče a chodce. A právě proto se v drtivé většině zemí s levostranným provozem uvažuje o změně pouze hypoteticky, a to navzdory některým nevýhodám plynoucím z menšinového systému.

Závěrem lze říci, že otázka, ve kterých zemích se jezdí vlevo, není pouze otázkou geografie, ale fascinujícím svědectvím historických procesů a náhod, které utvářely současný svět. Zvyk, který se dnes může zdát nepodstatný, ukazuje, jak silné historické a kulturní vlivy formují i takové zdánlivé maličkosti, jako je směr jízdy na silnici.