Která řeka je větší, Labe nebo Vltava?

Která řeka je větší: Labe, nebo Vltava? Délka versus průtok

Když se řekne „větší řeka“, většina lidí si automaticky představí tu delší. V případě Labe a Vltavy je ale situace zajímavější a ukazuje, že velikost řeky nelze posuzovat pouze podle jednoho parametru. Zatímco Labe se svými 430 km délky jednoznačně předstihuje 235 km dlouhou Vltavu, v místě jejich soutoku v Mělníku je situace opačná. “Větší” řekou, co se týče objemu protékající vody, je v tomto bodě překvapivě Vltava.

Délka řeky je sice důležitým údajem, ale pro skutečné posouzení její velikosti je klíčový průtok – množství vody, které proteče daným místem za sekundu. A právě v tomto ohledu má Vltava v místě soutoku navrch. Průměrný průtok Vltavy v Mělníku se pohybuje okolo 150 m³/s, zatímco Labe před soutokem dosahuje průměrného průtoku necelých 100 m³/s.

Tento zdánlivý paradox má své vysvětlení. Povodí Vltavy, tedy oblast, ze které Vltava sbírá vodu, je sice menší než povodí Labe nad soutokem, ale charakter povodí Vltavy je pro zadržování vody příznivější. Šumava a Českomoravská vrchovina, odkud Vltava pramení a kde se nachází i významná část jejího povodí, jsou oblasti s vyššími srážkami a hustší sítí menších toků, které do Vltavy přivádějí vodu. Labe naproti tomu v úseku nad soutokem s Vltavou protéká spíše rovinatější krajinou s menšími srážkami.

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku je tak fascinujícím příkladem toho, jak zdánlivě menší řeka může být ve skutečnosti, co se týče objemu protékající vody, tou větší. Ukazuje se, že pro komplexní posouzení velikosti řeky je nutné brát v úvahu nejen její délku, ale i další faktory, zejména průtok a charakter povodí. A právě v tomto kontextu se Vltava v místě soutoku s Labem stává dominantnější řekou.