Z jaké barvy se dělá bílá?

Mýtus bílé: Proč není jenom smícháním barev a co doopravdy znamená

Většina z nás si pod pojmem “bílá barva” představí nevinnost, čistotu a klid. Dáváme ji na stěny, oblékáme si ji v létě a často ji asociujeme s lehkostí. Ale jak to s tou bílou barvou vlastně je? Opravdu vzniká jenom smícháním červené, modré a žluté, jak se občas říká? Odpověď je složitější, než by se na první pohled zdálo.

Tajemství světla a barvy:

Základní princip, který musíme pochopit, je rozdíl mezi aditivním a subtraktivním mícháním barev. Ačkoliv intuitivně můžeme mít v hlavě obrázek, jak mícháme barvy z tuby, bílá ve skutečnosti vzniká zcela odlišným procesem.

• Aditivní míchání (světlo): To je ten případ, kdy se bavíme o světle. Červené, zelené a modré světlo (RGB) jsou v tomto případě primární barvy. Smícháním všech tří v plné intenzitě vzniká bílé světlo. Tak fungují monitory počítačů a televize.
• Subtraktivní míchání (pigmenty): Zde jde o míchání pigmentů, jako jsou barvy na malování. Primární barvy jsou azurová (cyan), purpurová (magenta) a žlutá (CMY). Tyto barvy pohlcují určité vlnové délky světla a odrážejí ostatní. Teoreticky by smícháním CMY v ideálních poměrech měla vzniknout černá. V praxi ale vzniká spíše tmavě hnědá, proto se často přidává i černá barva (CMYK).

Proč “smícháním žluté, červené a modré” nevznikne bílá?

Tvrzení, že smícháním žluté, červené a modré vznikne bílá, vychází z trošku zjednodušené představy o primárních barvách. Tyto barvy, často vnímány jako základní, se učí děti ve škole pro pochopení barevných vztahů. Nicméně, červená, žlutá a modrá jsou primární barvy v tradičním modelu malířství, který je ale nedokonalý. Výsledkem smíchání těchto tří barev je spíše kalná hnědá, protože se jedná o subtraktivní míchání pigmentů.

Bílá v praxi: Složitější, než se zdá:

V reálném světě, například v malířství, se “bílá barva” obvykle vytváří pomocí bílého pigmentu, jako je oxid titaničitý (titanová běloba) nebo oxid zinečnatý (zinková běloba). Tyto pigmenty efektivně odrážejí celé spektrum viditelného světla, čímž vnímáme barvu jako bílou.

A co emoce spojené s bílou?

Bílá barva v nás skutečně často vyvolává pozitivní emoce, jako je klid, pohoda, čistota a nevinnost. Je spojována s novými začátky a svěžestí. Nicméně, v některých kulturách může mít bílá i negativní konotace, například je spojována se smutkem nebo smrtí. Vnímání bílé je tedy i kulturně podmíněné.

Závěrem:

Bílá barva je mnohem zajímavější a komplexnější, než se na první pohled zdá. Není výsledkem prostého smíchání tří barev, ale spíše odrazem celého spektra viditelného světla. Používáme k tomu speciální pigmenty a vnímáme ji skrze optické a emocionální filtry. Příště, až se zadíváte na bílou stěnu, vzpomeňte si, že se díváte na mnohem víc, než jen na “obyčejnou” barvu.