Jak postupovat při odplenkování?

Odplenkování: Cesta k samostatnosti bez stresu pro dítě i rodiče

Odplenkování je významný milník ve vývoji dítěte, který otevírá dveře k větší samostatnosti. Ačkoliv se může zdát jako náročný proces, s trochou trpělivosti, správného načasování a špetkou kreativity se dá zvládnout bez zbytečného stresu pro obě strany – dítě i rodiče. Zapomeňte na nátlak a tresty, klíčem je pozitivní motivace a pochopení individuálního tempa vašeho potomka.

Kdy je ten správný čas? Nespoléhejte se jen na věk.

Zatímco se obecně doporučuje začít s odplenkováním mezi 18 měsíci a 3 lety věku, nejdůležitější je sledovat signály připravenosti, nikoliv kalendář. Dítě by mělo vykazovat alespoň některé z následujících znaků:

• Fyzická připravenost:
  • Udrží moč alespoň 2 hodiny.
  • Pravidelně se vyprazdňuje ve stejnou denní dobu.
  • Zná a kontroluje svěrače.
  • Umí si sednout na bobek a vstát.
• Kognitivní a emocionální připravenost:
  • Uvědomuje si, že má mokrou nebo špinavou plenku a dává to najevo.
  • Dokáže jednoduché instrukce.
  • Jeví zájem o nočník nebo toaletu.
  • Chce se podobat dospělým.
  • Nesouhlasí s nošením plenky a pokouší se ji sundat.

Začínáme s komunikací a přípravou.

Už samotná komunikace s dítětem je prvním krokem k úspěchu. Jak už bylo zmíněno, vysvětlete mu, proč plenku sundáváte, že se učí chodit na nočník/toaletu jako velcí kluci a holky.

Co dělat dál?

1. Seznamte dítě s nočníkem/toaletou: Postavte ho na viditelné místo, nechte dítě, ať si ho prohlédne, posadí se na něj oblečené. Můžete si s ním i hrát hry, které se týkají chození na nočník/toaletu.
2. Vysvětlujte a ukazujte: Během přebalování dítěte mu popisujte, co se děje. Ukažte mu, kam se vyprázdněný obsah plenky vyhazuje.
3. Nabídněte nočník v pravidelných intervalech: Zejména po probuzení, po jídle a před spaním. Buďte trpěliví a dejte dítěti čas. Nechte ho sedět na nočníku i několik minut.
4. Oblečení na míru: Usnadněte dítěti přístup k nočníku/toaletě. Oblečení, které se snadno svléká, je v tomto období nezbytné. Kalhotky s gumou jsou ideální volbou.
5. Oslavujte každý pokrok: Chvalte i za malé úspěchy, jako je posednutí na nočníku bez vykonání potřeby. Odměny by měly být spíše slovní, případně v podobě drobné aktivity (přečtení oblíbené pohádky).
6. Nezoufejte z nehod: Nehody se stanou. Nehreste dítě, ale s klidem ho převlečte a ujistěte ho, že se to stává.
7. Noční odplenkování: Je náročnější a vyžaduje, aby dítě dokázalo udržet moč po celou noc. Pokud se dítě v noci pravidelně budí s suchou plenkou, můžete to zkusit. Jinak nechte noční odplenkování na později.
8. Pozor na změny: Během odplenkování se vyhněte velkým změnám v životě dítěte, jako je nástup do školky nebo narození sourozence. Mohly by proces zkomplikovat.

Co se vyvarovat?

• Nátlaku a trestů: Mohou vést k negativním asociacím s chozením na nočník/toaletu a k problémům s vyprazdňováním.
• Srovnávání s jinými dětmi: Každé dítě je jiné a učí se v jiném tempu.
• Přílišné reakce na nehody: Buďte trpěliví a chápaví.
• Přílišného spoléhání na odměny: Mohou vést k tomu, že dítě bude chodit na nočník jen pro odměnu, nikoliv proto, že potřebuje.

Závěrem:

Odplenkování je cesta, nikoliv závod. Dejte svému dítěti čas, prostor a podporu. S trochou trpělivosti a pozitivního přístupu se vám podaří dosáhnout cíle a vychovat samostatného a sebevědomého človíčka. Pamatujte, že i po zdárném odplenkování se občas může stát nehoda. Berte to s nadhledem a hlavně – bavte se!