Kdo hradí daň z prodeje nemovitosti?

Kdo ve skutečnosti platí daň z nemovitosti při prodeji?

Zatímco daň z nemovitosti je každoroční poplatek hrazený vlastníkem, situace se trochu komplikuje při prodeji nemovitosti. Často se setkáváme s mylným předpokladem, že ji automaticky hradí kupující. Realita je však o něco složitější a závisí na několika faktorech, především na dohodě mezi kupujícím a prodávajícím.

Ačkoliv zákon přímo neurčuje, kdo hradí daň z nemovitosti v roce prodeje, v praxi se nejčastěji používá poměrná částka odpovídající době, po kterou nemovitost každý vlastnil. Kupující tedy obvykle hradí daň od data, kdy se stal vlastníkem, do konce daného kalendářního roku. Prodávající pak zodpovídá za daň od začátku roku do dne předcházejícímu dni vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Tento princip poměrného rozdělení daně je však pouze zvyklostí a ne zákonnou povinností. Klíčovou roli hraje kupní smlouva. V ní by mělo být jasně definováno, kdo a jakou část daně z nemovitosti uhradí. Nedorozuměním a případným sporům se lze vyhnout precizním zněním smlouvy.

Prodávající se může potenciálním problémům vyhnout odhlášením daně z nemovitosti ještě před samotným prodejem. Tímto krokem přechází odpovědnost za daň zcela na kupujícího. Tento postup je sice administrativně náročnější, ale může zjednodušit celý proces a předejít komplikacím.

Existují i další varianty, například dohoda o jednorázové kompenzaci v rámci kupní ceny, která odráží poměrnou část daně. Důležité je, aby se obě strany na způsobu úhrady daně shodly a tato dohoda byla jasně a srozumitelně zaznamenána v kupní smlouvě.

Závěrem lze říci, že otázka úhrady daně z nemovitosti při prodeji není jednoznačná. Neexistuje automatické pravidlo, ale záleží na individuální dohodě mezi prodávajícím a kupujícím, která by měla být nedílnou součástí kupní smlouvy. Doporučuje se konzultovat konkrétní situaci s právníkem či daňovým poradcem, aby se předešlo případným sporům a nedorozuměním.